Lambert Colson cink, flétny
Lambert Colson začal studovat hru na zobcovou flétnu u Françoise Defours a ve studiích pokračoval u Pedra Memelsdorffa, Barta Coena, Marleen Leicher, Bruce Dickeyho a Gebharda Davida. Je absolventem prestižních institucí, mimo jiné Conservatoire royal de Bruxelles, Escola Superior de Música de Catalunya v Barceloně, Schola Cantorum Basiliensis a Hochschule für Künste v Brémách.
Jako hráč na zobcovou flétnu a cink byl přizván k hudební spolupráci s mnoha dirigenty a soubory, mimo jiné Scherzi Musicali (Nicolas Achten), Le Poème Harmonique (Vincent Dumestre), Holland Baroque, Ensemble La Fenice (Jean Tubéry), Pygmalion (Raphaël Pichon), B’Rock Orchestra, Collegium Vocale Gent (Phillipe Herreweghe), Ensemble Correspondances (Sébastien Daucé), Cappella Mediterranea (Leonardo García-Alarcón) a Continuum.
Se svým souborem InAlto realizuje vlastní umělecké projekty. Nahrávky ansámblu v posledních letech obdržely vysoká hodnocení od recenzentů z celé Evropy a získaly řadu ocenění: Diapason d’or & Diapason d’or de l’année 2017, Choc de Classica časopisu Classica, pět hvězdiček udělovaných časopisem Rondo, ocenění za nejlepší nahrávku roku deníků Libération a Le Monde, ocenění Joker časopisu Crescendo atd. Jako badatel přispívá do literární revue La pensée de midi (francouzského nakladatelství Actes Sud).
V rámci své pedagogické činnosti přednáší a učí na mistrovských kurzech v La Fondation Royaumont, například o dějinách západní hudební notace či Lutherovi a hudbě Svaté říše římské. Vede i další mistrovské kurzy a vyučuje hru na cink a historicky poučenou interpretaci na Conservatoire royal de Bruxelles a na Haute école de musique de Genève.
Kromě pedagogických aktivit a soustavné snahy pronikat stále hlouběji do interpretační praxe působí od září 2017 jako výzkumný pracovník na Conservatoire royal de Bruxelles, kde se zaměřuje na výrobu nástrojů a kde se v rámci svého výzkumu snaží spojovat specifické modely nástrojů uložené v několika evropských muzeích s konkrétním repertoárem.
Netradiční podoby spolupráce ho přivedly například k využití hypnózy v tvůrčím procesu s choreografkou Catherine Contour. Také si rozšiřuje žánrové spektrum v oblasti hry na cink. Se současnými skladateli, jako je Zad Moultaka, Fabrice Fitch a Bernard Foccroulle, spolupracoval na nových kompozicích a rovněž navázal hudební spolupráci s popovými, rockovými a jazzovými umělci, mimo jiné s americkou zpěvačkou a skladatelkou Sharou Nova (dříve Shara Worden), islandským hudebníkem Mugisonem a dánskou skupinou Efterklang v interakci se souborem Box collective. Kromě toho se podílel na improvizačních hudebních projektech s umělci, jako jsou například An Pierlé, Liaesa Van der Aa, Emmanuel Baily, Xavier Rogé, Adam Woolf, Frank Vaganée či Jon Birdsong.
