¡Bailamos!

Eva Jornet je hráčka na zobcovou flétnu a barokní fagot a hudební pedagožka v oboru hry na zobcovou flétnu, komorní a consortní hudby na Conservatorio Profesional v Sabadellu. Studovala u Sary Parés, Vicenta Parrilly, Pedra Couta Soarese, Pierra Hamona, Fanette Estrade a Maurice Stegera.

Spolupracovala s divadelní společností Nao d’amores a pod vedením režisérky Any Zamory a dirigentky Alicie Lázary účinkovala v devíti jejich představeních – podílela se na koprodukcích s Teatro de La Abadía, Compañía Nacional de Teatro Clásico v Madridu a Teatro da Cornucópia v Lisabonu. Spolupracovala s různými soubory staré hudby, jako jsou Opus 5, Musica Ficta, Tactus Collective, Orquestra de Cambra del Penedès a Sforzinda, a jako sólistka vystoupila v Teatro Real s Orquesta Sinfónica de Madrid. Získala první cenu v soutěži Sören Sieg Music Video Competition 2021.

Hráč na zobcovou flétnu, hudební pedagog, učitel hry na zobcovou flétnu a vedoucí kurzu věnovaného hudbě a moderním technologiím na Conservatorio Professional de Música v Badaloně, scenárista, režisér a průmyslový inženýr. Marcel Leal studoval u Eulàlie Galofré, Abela Puiga, Sary Parés, Alexandriny Polo, Jordiho Argelagy, Lluíse Cassa a Pedra Memelsdorffa. Jako svůj závěrečný projekt připravil jevištní hudební představení o hudební cestě poutníků po Svatojakubské cestě nazvané Ultreia et Suseia.

Natočil řadu videí a krátkých filmů: Los años del silencio (Roky ticha) získal několik ocenění a byl vybrán na více než 60 mezinárodních festivalů. Kromě toho režíroval dokumentární film Otra forma de curar (Jiný způsob léčby), který se natáčel v Mali.

Jako hráč na zobcovou flétnu se podílel na různých projektech a spolupracuje s několika soubory, například s Atem Trio, Dúo Scherzo, En Bloc Quartet, Sforzinda, Windu a Novum Organum.

Iris Mañà působí jako hráčka na zobcovou flétnu, harfenistka a hudební pedagožka na Conservatorio Professional de Música v Badaloně a na Escola de Música Municipal de L’Ametlla del Vallès. Studovala u Sary Parés, Thomase Lista a Andrey Hampl.

Od roku 2013 je členkou souboru Ancor Ensemble, v němž hraje na zobcovou flétnu a gotickou harfu. S tímto souborem získala v roce 2014 stipendium švýcarské nadace Stiftung Dr. Robert und Lina Thyll-Dürr a v roce 2015 cenu Bank Austria Award a postup do finále International Young Artists Competition v Yorku.

Od roku 2015 je harfenistkou projektu Live Music Now, který založil Yehudi Menuhin. Pravidelně spolupracuje s různými orchestry, což ji přivádí do prestižních koncertních síní po celé Evropě, jakými jsou Musikverein Wien, Brucknerhaus Linz, Stefaniensaal ve Štýrském Hradci nebo L’Auditori a Palau de la Música Catalana v Barceloně. Od roku 2018 zpívá soprán ve sboru Cor Bruckner Barcelona, s nímž vystupuje v řadě hudebních projektů.

Moisés Maroto, hráč na zobcovou flétnu a hudební pedagog na Escuela de Música del Canal v Madridu, studoval u Anny Margules, Pedra Sousy Silvy a Pedra Memelsdorffa.

Je členem několika orchestrů a souborů, například O Bando de Surunyo, ansámblu specializovaného na renesanční hudbu, a dále Arte Mínima a Sesquialtera Ensemble, které vede Pedro Sousa Silva. V roce 2016 se stal členem divadelní společnosti Nao d’amores a jako instrumentalista se zapojil do několika jejích představení pod vedením režisérky Any Zamory a dirigentky Alicie Lázary.

Moisés je zakládajícím členem souboru Barrock’n’roll, který získal řadu ocenění včetně ceny na Concurso Internacional de Música Antigua v Gijónu roku 2013. Dále je členem souboru Continuum XXI, podporovaného německou institucí Deutscher Musikrat, a zakládajícím členem Serendipia Ensemble, s nímž vystupoval na prestižních festivalech, jako je například Festival Internacional de Arte Sacro v Madridu.

Daniel Garay absolvoval studium historických bicích nástrojů u Pedra Estevana na Escuela Superior de Música de Cataluña, kde se věnoval rovněž moderní bicí soupravě a klasickým bicím nástrojům.

Jako perkusista se specializuje na starou hudbu, je členem a spolupracovníkem řady hudebních souborů, mezi něž pětří Le Concert des Nations, Hespèrion XXI, Euskal Barrokensemble, Concerto Copenhagen, Accademia del Piacere, Al Ayre Español, La Ritirata, Orquesta Barroca de Sevilla, Collegium Musicum Madrid, Capilla Santa María, Georgian Sinfonietta, Windu, Luz y Norte, La Spagna, Opera Omnia, El Concierto Español, Nereydas, Secretvm, La Galanía, La Fenice nebo Forma Antiqva.

S těmito soubory natočil několik CD a podílel se na různých produkcích po celém Španělsku i v dalších zemích. Dále spolupracoval například s orchestry Orquesta Sinfónica de Bilbao a Et Incarnatus Orkestra a se souborem Compañía Nacional de Teatro Clásico.