Letní slavnosti 
Na jižní straně Královské zahrady, těsně nad svahem Jeleního příkopu vybudovali architekti Bonifác Wohlmuth a Ulrico Aostalli de Salla v letech 1567 – 69 Velkou míčovnu. Jak už název vypovídá, hrály se zde již od 16. století míčové hry. Míč byl tehdy vyroben z nafouknutého vepřového měchýře nebo z kousků kůží sešitých k sobě, vycpaných látkou nebo ovčí vlnou. Velmoži za doby Ferdinanda I. hráli míčové hry […]
Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích, známé jako Emauzský klášter, nezaložil roku 1346 nikdo jiný než římský císař a český král Karel IV. Již tehdy tento velkorysý stavebník, tou dobou ještě moravský markrabě, zamýšlel zapojit nově vzniklé duchovní centrum do soustavy pěti kostelů na Novém Městě pražském, jež v pražském urbanistickém plánu vytvářejí kříž: severo-jižní rameno tvoří spojnice kostela […]
Monumentální jídelní sál s bohatou obrazovou výzdobou je typickým příkladem klášterního letního refektáře z období baroka. Refektář z roku 1691 projektoval burgundský architekt Jan Baptista Mathey z popudu opata Víta Seipela. Sál prostupuje dvě podlaží konventní budovy, vysoká okna v přízemní části a oválná okna v ose nad nimi jsou obrácena směrem na jih, do konventní zahrady. Po obvodu stěn je portrétní galerie obrazů z konce 17. století s významnými osobnostmi […]
Kdo by tušil, že ho tato adresa zavede k jedné z nejvýznamnějších a také nejkrásnějších barokních památek v Čechách? Kdo by také tušil, že tam, kde se ještě v půlce 17. století nacházela skromná usedlost venkovské kněžny, vyroste o pár let později stavba takřka nadpozemského vzezření? Snad se podobné myšlenky honily hlavou hraběti Václavu Vojtěchovi ze Šternberka, když v letech 1679–1685 nechal zámek vybudovat. Jeho tehdejší úmysly předurčovaly velkolepou stavbu k funkci letního […]
Název kláštera je podle legendy odvozen od břevna, které spatřili sv. Vojtěch a kníže Boleslav II. ve vodách potoka Brusnice, když se roku 993 rozhodli klášter založit. Jednalo se o první mužský klášter v Čechách, již od svého počátku zasvěcený řádu benediktinů. O současnou podobu se zasloužili Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác, když v polovině 18. století vystavěli barokní komplex, jak ho známe dnes. Areál kláštera tvoří hlavně budova konventu, […]
Vršovická kulturní křižovatka V roce 1902 vršovická obec věnovala místnímu Sokolu pozemek v tehdejších Městských sadech (dnes Heroldovy sady). O tři roky později se objevily první myšlenky na stavbu kina Vzlet. Sokol se totiž rozhodl na pozemku zřídit biograf, jehož provoz měl financovat stavbu velké sokolovny na Vršovickém náměstí. Budova biografu, postavená ve stylu art deco stavitelem Bohumilem Hrabětem, se veřejnosti poprvé otevřela v roce […]
Severně od Staroměstského náměstí, nedaleko vltavského břehu se nachází kostel sv. Šimona a Judy. Patrocinium těchto dvou světců je v českých zemích poměrně vzácné – v Praze nese jejich jméno jen a pouze jednolodní barokní stavba na rohu ulic Dušní a U Milosrdných. Apoštolové Šimon Zélóta (Horlivec) a Juda Tadeáš společně hlásali evangelium v severní Africe, Arménii a Persii a jak se dá u světců raného křesťanství předpokládat, čekala je mučednická smrt. Tu si […]
Když se v osmdesátých letech 17. století Kryštof František z Mitrovic rozhodl, že v pražské Královské oboře poblíž Velkého rybníka nechá postavit lovecký zámeček, mířil vysoko. Stavba totiž měla být určena samotnému panovníkovi, císaři Leopoldovi I. Kryštof František zastával post královského místodržícího, tajného rady a prezidenta české komory – i proto, aby dostál svému vysokému společenskému postavení, na nákladech nešetřil. […]
Kdo by tušil, že ho tato adresa zavede k jedné z nejvýznamnějších a také nejkrásnějších barokních památek v Čechách? Kdo by také tušil, že tam, kde se ještě v půlce 17. století nacházela skromná usedlost venkovské kněžny, vyroste o pár let později stavba takřka nadpozemského vzezření? Snad se podobné myšlenky honily hlavou hraběti Václavu Vojtěchovi ze Šternberka, když v letech 1679–1685 nechal zámek […]
Uplynulo již více než šest staletí od okamžiku, kdy se v Čechách poprvé přijímala eucharistie „pod obojí způsobou“. Stalo se tak roku 1414 v nenápadném kostelíku zasvěceném sv. Martinovi, patronu chudáků a vojáků, ale také cestovatelů, hoteliérů, vinařů i abstinentů. Přídomek „ve zdi“ má velmi prozaické vysvětlení – k jižní stěně údajně přiléhala hradební zeď oddělující Staré a pozdější Nové Město pražské. I dnes je tento gotický skvost obklopen […]
Kaple byla původně zasvěcena Zvěstování Panně Marii a její stavba se datuje do let 1722–1726. Současný název „Zrcadlová“ vznikl až později, důvodem bylo užití mnoha zrcadel při výzdobě stěn i klenby, která věnovala císařská Lohriova nadace. Ke slavnostnímu vysvěcení kaple došlo 4. září 1726. Architektem byl pravděpodobně František Maxmilián Kaňka nebo Kilián Ignác Dientzenhofer. Stěny […]
Akademie Versailles 2024
Pražská konzervatoř bude v roce 2020 znovu dějištěm mezinárodní masterclass Akademie Versailles 2020.
Majestátní budova Rudolfina, postavená na břehu Vltavy v samém srdci Prahy, byla od počátku koncipována jako sídlo hudby, galerie a konzervatoře. Vznik víceúčelové kulturní budovy, jejíž koncepce neměla v té době obdoby, iniciovala u příležitosti 50. výročí svého založení Böhmische Sparkasse (Česká spořitelna), nejstarší peněžní ústav na území Českého království. Prestižní stavba vypovídala nejen o finančních možnostech a […]
Psal se rok 1233, když se český král Václav I. rozhodl založit ženský klášter. Učinil tak na popud své ctnostné sestry Anežky, která do Čech přivedla řád klarisek a sama se stala jeho první abatyší. Na stejném místě stál ještě před klášterem špitál, o nějž se zasloužila také Anežka. Založila i jediný český řeholní řád […]
Divadlo ABC se nalézá v suterénu obchodního domu U Nováků, který byl postaven v letech 1901–1904 podle projektu významného českého architekta Osvalda Polívky (1859–1931) a rozšířen v letech 1927–1929. Jde o luxusní multifunkční dům s obchody, kancelářemi, byty, kavárnou v přízemí a zábavními podniky v podzemních prostorách. V nově vzniklém divadelním sále začalo v sezóně 1929/30 působit Osvobozené divadlo Jiřího Voskovce a Jana Wericha, které zde fungovalo až do zásahu nacistické cenzury […]
Zahrada vznikla ve stylu italského manýristického parku, a jak například vyplývá z dochovaných dopisů sochaře Adriana de Vriese, na jejím vzhledu se aktivně podílel svými návrhy a připomínkami sám Albrecht z Valdštejna. Valdštejnská zahrada je členěna do dvou geometricky rozdílných částí. Ve větší části se nachází největší sala terrena v Praze a před ní fontána se sousoším […]
Divadlo na Vinohradech je jednou z hlavních činoherních scén v Praze. Budova divadla převážně ve stylu novorenesance se secesními prvky z roku 1907 stojí v Městské památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice. Divadlo zbudovala v letech 1905 – 1907 vinohradská obec podle návrhu architekta Aloise Čenského. Vznosná budova na náměstí Míru (původně Purkyňově náměstí) odrážela hmotný rozkvět vinohradského měšťanstva, jehož […]
Lobkowiczký palác na Pražském hradě je jednou z nejvýznamnějších kulturních památek v České republice, památkou světového dědictví UNESCO a jedinou soukromou budovou v areálu Pražského hradu. Za dobu své existence se stal dějištěm i svědkem mnoha významných událostí českých dějin. Lobkowiczký palác nechal postavit v druhé polovině 16. století český šlechtic Jaroslav z Pernštejna (1528–1569). Palác přešel do majetku rodiny Lobkowiczů prostřednictvím […]
Zcela originální nápad se zrodil v hlavě Ferdinanda Tyrolského, mladšího královského syna, který pro svou politickou obratnost získal již v osmnácti letech úřad královského místodržícího v Čechách a jehož lze nazvat vskutku renesančním člověkem. Vyznal se v umění, v alchymii i ve filozofii a v návrhu této podivuhodné stavby zastoupil ve své době nejmodernější poznatky lidského vědění. V magickém roce 1555 vyrostl […]
Málokterý z pražských domů se může chlubit tak bohatou a slavnou minulostí jako Martinický palác. Ve 14. stol. na jeho místě stály čtyři domy a v jednom z nich žila paní Ovka, dvorní dáma Elišky Pomořanské. Dnes se čas od času zjevuje po půlnoci, většinou v doprovodu ohnivého psa. Původní gotické domy zničil v roce 1541 požár. Poničený pozemek odkoupil pan […]
Velkolepý Španělský sál, dlouhý 43 m, široký 21 m a vysoký 12 m, se nachází v Severním křídle Nového paláce na II. nádvoří Pražského hradu v sousedství Rudolfovy galerie. Byl vybudován na přání císaře Rudolfa II. v letech 1602–06 podle projektu G. M. Filippiho. Ve Španělském sále se dnes odehrávají významné společenské události i státní ceremonie, slavnostní koncerty či […]
