Ensemble Polyharmonique

Ensemble Polyharmonique je uskupení vokálních sólistů působících na evropské scéně staré hudby. Jeho základní repertoár tvoří hudba renesance a baroka. V souladu s historicky poučenou interpretační praxí soubor propojuje ideje německé a franko-vlámské vokální kultury do živé a zároveň poetické interpretace.
 
O mezinárodním uznání souboru svědčí četná pozvání na festivaly po celé Evropě: například Oude Muziek Utrecht, Bachfest Leipzig, Meer Stemmig Gent, Stockholm Early Music Festival, Letní slavnosti staré hudby v Praze, Les Nuits de Septembre v Liège, Trigonale v Klagenfurtu, Thüringer Bachwochen, Händel-Festspiele v Halle, Tage Alter Musik Regensburg, Heinrich Schütz Musikfest, Köthener Bachfesttage atd.
 
V případě repertoáru s instrumentálním doprovodem (oratoria, mše a kantáty Johanna Sebastiana Bacha, Dietricha Buxtehudeho, Claudia Monteverdiho či Georga Friedricha Händela) soubor spolupracoval s renomovanými barokními orchestry, jako jsou Akademie für Alte Musik Berlin, Wrocławska Orkiestra Barokowa, Freiburger Barockorchester, Holland Baroque, L’Arpa Festante, Arte dei Suonatori a Orkiestra Historyczna.
 
Kromě provádění známějšího repertoáru staré hudby se Ensemble Polyharmonique věnuje také objevování neznámých děl 17. a 18. století. Tato díla byla zaznamenána na četných CD (2015: „Musicalische Seelenlust“, 2016: „Francesco Cavalli: Requiem“, 2017: „Chor-Music auff Madrigal-Manier“, 2019: „Johann Georg Künstel: Markuspassion“, 2020: „Heinrich Schütz: Geistliche Chor-Music 1648“, 2021: „Historia Nativitatis“, 2022: „Wolfgang Carl Briegel: Zwölf Madrigalische Trost-Gesänge“, „Johann David Heinichen: Dresden Vespers“, „Lambert de Sayve: Ad Vesperas“ a „Bach Family“) a rovněž na videonahrávkách.
 
Členové souboru společně s hudebním dramaturgem Oliverem Geislerem rozvíjejí myšlenku interpretovat hudební kompozici Auferstehungshistorie Heinricha Schütze současným způsobem a inscenovat ji jako hudební film. Povzbuzeni Schützovou vlastní větou „das Werk für die Hand zu nehmen“ („vzít dílo do svých rukou“) nacházejí k tomuto baroknímu mistrovskému dílu zcela nový přístup: dnešní diváci jsou konfrontováni s tím, jak se vyrovnat s pochybnostmi, nadějí, útěchou, strachem a nespoutaným štěstím.