V pondělí 21. července se v Trojském zámku v Praze konal koncert nazvaný „Música da vida – koloběh života na Iberském poloostrově a v portugalské diaspoře“. Během koncertu, který se konal v rámci festivalu Letní slavnosti staré hudby, vystoupil portugalský soubor Sete Lágrimas. Ten pod uměleckým vedením Filipa Farii a Sérgia Peixota posluchače přenesl na Pyrenejský poloostrov, aby je dále provedl rodinnými přechodovými rituály, a to ve všech životních fázích od narození až po odchod ze světa.

Program otevřela ukolébavka z Lombardie s názvem San Giuseppe e la Madonna (Svatý Josef a Panna Maria) a portugalská ukolébavka Dorme, dorme, meu menino (Spi, spi, mé děťátko). Hned u prvních čísel jsem byla seznámená s příjemnými kontrasty iberské hudební kultury. Na jedné straně něžné, lyrické pasáže s procítěnou deklamací, na straně druhé výrazné rytmické modely doplněné hrou na tělo v podobě tleskání nebo dupání v kultivovaném duchu. Zpěvy přednesli Filipe Faria a Sérgio Peixoto s úsměvy, uvolněně, s radostí z hudby.
 
Čistota jejich projevu, vzájemná souhra i hra s dynamickými odstíny vládly jejich projevu celý večer. Bylo radostí je poslouchat u skladeb oslavujících lásku jako Amor loco (Láska šílená), kterou i zkomponovali, nebo u čínské písně Bastiana a také u významné básně kapverdského poety Eugénia Tavarese s názvem A força de cretcheu (Síla lásky).
 
Doprovod k písním vytvářel kontrabasista Mário Franco s jediným hráčem na akordický nástroj Tiagem Matiasem, který v průběhu programu představil hru na barokní kytaru i vihuelu. Iberský kolorit dodávaly skladbám rozmanité perkuse, které obsluhoval Juan de la Fuente a doplňoval ho i zpěvák Filipe Faria.

Zuzana Dřízalová, KlasikaPLUS.cz, 22. 7. 2025