Martinický palác
Málokterý z pražských domů se může chlubit tak bohatou a slavnou minulostí jako Martinický palác. Ve 14. stol. na jeho místě stály čtyři domy a v jednom z nich žila paní Ovka, dvorní dáma Elišky Pomořanské. Dnes se čas od času zjevuje po půlnoci, většinou v doprovodu ohnivého psa. Původní gotické domy zničil v roce 1541 požár. Poničený pozemek odkoupil pan Ondřej Teyfl z Zeilberku a začal s renesanční přestavbou, svou rezidenci však záhy prodal Jiřímu Bořitovi z Martinic. Přestavby pokračovaly a majetek zdědil Jaroslav, Jiřího synovec. Budova vzkvétala. Roku 1618 ale musely být práce přerušeny, neboť Jaroslava Bořitu a Viléma Slavatu, oba císařské místodržitele, stihl hněv českých stavů a druhá pražská defenestrace. Oba vyvázli živí, avšak byli nuceni na nějakou dobu uprchnout ze země. Po Jaroslavově návratu se dostavovalo již v raně barokním duchu. Prostorové uspořádání domu se shoduje s uspořádáním Královského paláce na Pražském hradě – Jaroslav Bořita rezidenci postavil jako symbol své někdejší moci a zázračného zachránění života. Paradoxně byl také posledním z rodu, kdo zde provedl nějaké stavební úpravy. Na konci 18. stol. se zchátralá stavba dostala k nové majitelce, která v paláci zřídila dvacet pět nájemních bytů a policejní strážnici. Až v 2. pol. 20. stol. došlo ke generální rekonstrukci, díky níž se vzhled paláce blíží době své největší slávy.
Martinický palác je oslavou renesančního i barokního umění. Jeho exteriéry prosluly díky figurálním sgrafitům, nástěnné a stropní malby však zdobí také interiér. Největší slávu si z nich zasloužilo ztvárnění Adama a Evy podle předlohy Albrechta Dürera, jež se nachází na samém konci Velkého sálu. Mezi dvěma řadami prostorných oken se ve světle shovívavě ustupujícího slunce i v šeru, za kterým lze tušit probouzející se hvězdy, budete cítit jako v pohádce. Vzdušnost tohoto velkorysého místa spolu se svobodomyslností, již přinesla renesance, poskytnou myšlenkám dost prostoru, aby se za doprovodu hedvábných tónů ubraly do těch nejtajnějších krajin lidských přání a snů…