Teatro del mondo
Mezi Neapolí, Madridem a Benátkami
G. F. Händel, A. Vivaldi, B. Marcello, T. Albinoni
María Espada - soprán
VESPRES D'ARNADÍ (Španělsko)
Pere Saragossa – hoboj
Farran Sylvan James – housle solo
Lina Tur Bonet – housle
Natan Paruzel – viola
Oleguer Aymamí – violoncello
Dani Espasa – cembalo, umělecký vedoucí
Pondělí 25. 7. 2016, 20.00
Zámek Troja
Praha 7, U Trojského zámku 1, čp. 2
Koncert se konal ve spolupráci s Velvyslanectvím Španělska, Institutem Cervantes v Praze, Galerií hl. m. Prahy a za laskavé podpory OHL Czech Republic.
Hudebníci tráví život na cestách od nepaměti. Ti nejvytíženější už někdy zapomínají, kde vlastně mají domov. Ale hudbě na tom nesejde. Ta je doma všude na světě, jak dokazují slavní benátští rodáci a další světoběžníci Baldassare Galuppi, Tomaso Albinoni, Domenico Scarlatti, Antonio Vivaldi či Georg Friedrich Händel. Křižovatky barokních hudebních cest – Benátky, Neapol, Madrid – představil v Praze španělský soubor Vespres d’Arnadí. Asámbl je to k nakousnutí, neboť „arnadí“ je pověstný lahodný dezert z jižní Valencie. Lahodně se Zámkem Troja linul rovněž hlas známé španělské sopranistky Maríe Espady.
Program koncertu
Tomaso Albinoni (1671–1751)
Sinfonia g moll
Georg Friedrich Händel (1685–1759)
kantáta Agrippina condotta a morire
Agrippina
Ballo
Se giunge un dispetto
Antonio Vivaldi (1678–1741)
Koncert pro hoboj a housle B dur
Domenico Scarlatti (1685–1757)
kantáta Fille già più non parlo
Alessandro Marcello (1673–1747)
Koncert pro hoboj d moll
Baldassare Galuppi (1706–1785)
„Non curo l’affetto d’un timido amante“
Barokní skvosty se španělskou krví
Opera PLUS, 26. 7. 2016, Čeněk Svoboda
Pozornost diváků poutal především jiskrný zvuk a spontánní muzikalita souboru, ansámbl „dýchal“ spolu a žil hudbou od prvního do posledního tónu. […] Největší pozornost na sebe strhla sopranistka María Espada. V první polovině koncertu přednesla dlouhou a technicky náročnou Händelovu kantátu Dunque sará pur vero, s nádherným textem, vloženým do úst Neronově matce Agrippině ve chvíli, kdy za ní přicházejí nájemní vrahové, poslaní právě jejím synem. […]
María Espada disponuje barevným, uhrančivým hlasem a dramatickým výrazem. Její lkavé tažené tóny bez vibrata se pohybovaly na hraně vkusu, ale velmi přesně vystihly naturalistickou povahu barokní estetiky. Při jejích vysokých tónech stydla krev v žilách, zvláště pokud nesly výraznou emoci. […] Uvědomil jsem si, jak málo dnes slyšíme od sopranistek takhle opravdový a přímočarý hudební projev, jak často se hudební emoce ztrácejí v umělém patosu či zbytečném vibratu interpretek. Myslím (a dlouhý aplaus tomu nasvědčuje), že upřímná hudebnost španělské zpěvačky zasáhla drtivou většinu posluchačů koncertu. [...]
Händelovský týden v Operním panoramatu Heleny Havlíkové
lidovky.cz, 2. 8. 2016, Helena Havlíková
Bylo obdivuhodné, jakou energii María Espada do této výrazově vypjaté kantáty vložila. Ve sváru mstitelky a matky výbuchy vzteku přecházely do bolestných nářků, dlouhodeché koloratury se střídaly kantabilními frázemi.
