Pallas nordica

Hudba pro královnu Kristýnu Švédskou

Pondělí 07. 09. 2020 | 20.00 Zámek Troja
U Trojského zámku 1, Praha 7

Umělci

Maren Ries, Anna-Maria Smerd – housle
Ariane Spiegel – violoncello
Stanislav Gres – cembalo
Johanna Seitz – barokní trojřadá harfa

Program

Arcangelo Corelli (1653–1713)
Sonáta d moll pro dvoje housle a basso continuo, op. 1/XI

 

Johann Heinrich Schmelzer (1623?–1680)
Sonáta V pro dvoje housle a basso continuo

 

Alessandro Scarlatti (1660–1725)
„Variazioni sulla Follia“ pro cembalo

 

Johann Wilhelm Furchheim (1635?–1682)
Sonáta e moll pro dvoje housle a basso continuo

 

Vincenzo Albrici (1631–1696)
Sinfonia d moll pro dvoje housle a basso continuo

 

Johann Schop (1590?–1667)
„Pavana Lachrimae“ pro housle a basso continuo

 

Carlo Farina (1600?–1640?)
Sonáta „La Desperata“ pro housle a basso continuo

 

Koncert s přestávkou. Předpokládaný konec koncertu ve 22.00.

Anotace

Byla jednou jedna královna. Švédská. Plná protikladů a s více než zajímavým osudem... Jedna z nejvzdělanějších žen baroka milovala svět – až tak, že se ve svých 28 letech vzdala panovnického trůnu. Opustila rodné Švédsko a přes celou Evropu putovala do Říma. Byla nejprve protestantkou, poté katoličkou. Psala si s předními evropskými mysliteli – R. Descartesem nebo B. Pascalem – a umělci své doby a podporovala je. Říkalo se jí „Pallas nordica“, ale jmenovala se Kristýna…

 

Po jejích výrazných múzických stopách se vydáme s vynikajícím německým souborem NeoBarock, který nám nabídne známé mistry jako Alessandra Scarlattiho, Johanna Heinricha Schmelzera nebo Arcangela Corelliho. Ale také skladatele neznámé, ovšem pozoruhodné, jakými jsou například Vincenzo Albrici, pochovaný v Praze, který pracoval přímo pro Kristýnu I. Švédskou, nebo Johann Schop z Hamburku, jehož skladby se hrály během oslav Vestfálského míru (1648), na němž se Kristýna také podílela. Bude to večer pro barokní femme fatale!

Koncertní sál

Zámek Troja

U Trojského zámku 1, Praha 7

Zobrazit na mapě

Partneři koncertu

Za laskavé podpory Česko-německého fondu budoucnosti a ve spolupráci s Galerií hl. m. Prahy.

Umělci

NeoBarock

NeoBarock

Soubor NeoBarock nepojímá interpretaci historické hudby při koncertním vystoupení samoúčelně; nechce kopírovat minulost ani vytvářet neživou hudební kulisu pro náš současný život. NeoBarock se nesnaží přenést dnešní posluchače zpět do barokní doby, ale přenáší barokní hudbu do současnosti.

 

Hudebníci vycházejí z hluboké znalosti zdrojového materiálu a ze soustavného bádání a používají přesně takové nástroje, pro které kompozice původně vznikla. V pojetí skladeb se vědomě snaží co nejvíce se přiblížit záměrům skladatele.

 

Při svých strhujících, sugestivních koncertních vystoupeních NeoBarock představuje znovunalezené hudební rarity nebo nově interpretuje známý repertoár.

 

Tento soubor s nezaměnitelnou intenzitou hudebního výrazu pravidelně koncertuje v renomovaných koncertních sálech a na významných festivalech.

 

V nahrávacím studiu se NeoBarock opakovaně zaměřuje na díla Johanna Sebastiana Bacha a další autory jeho skladatelského okruhu. Rovněž upozornil současné posluchače na zapomenuté skladatele, jako je například Gottfried Heinrich Stölzel a Johann Philipp Kirnberger.