Les Plaisirs de Versailles

Závěrečný koncert festivalu nechá posluchače nahlédnout do komnat snad nejznámějšího paláce na světě, pro nějž vznikal nejbohatší a nejrozmanitější hudební repertoár ze všech evropských královských sídel 17. a 18. století. Již Ludvík XIV. zahájil ve Versailles tradici pravidelných zábavných večerů pro vybrané členy nejvyšší aristokracie. Tuto hudební „pochodeň“ od krále Slunce převzala manželka Ludvíka XV. Marie Leszczyńská, načež byla napodobována nejen ve Francii, ale po celé Evropě.

Na koncertech pořádaných v králových či královniných salonech šlechta sledovala i tzv. divertissements, malé opery v koncertním provedení. Jak v Les Plaisirs de Versailles Marca-Antoina Charpentiera (1682), tak v Le Retour des dieux sur la terre Françoise Colina de Blamont z roku (1725) vystupuje řada alegorických postav, které spolu s mytologickými božstvy opěvují – koho jiného než – krále. Pražské provedení Blamontova díla v podání 7 sólistů a rezidenčního souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové bude novodobou premiérou a slavnostně tak završí festivalový program.

Projekt je součástí víceleté programové linie připravované ve spolupráci s prestižním Centrem barokní hudby ve Versailles (Centre de musique baroque de Versailles), na níž se podílí také Francouzský Institut v Praze.

 
SYNOPSE
Les Plaisirs de Versailles

Po úvodní třídílné ouvertuře vstupuje na scénu Hudba a vyzývá věčné bohy i smrtelníky, aby ctili a vychutnávali její okouzlující harmonie podobně jako „vladař s erbem lilie“. Je však přerušena Konverzací, která činí to, co je její přirozeností – mluví. To ovšem Hudba nese velmi nelibě. K jejich hašteřivé rozepři se přidává bůh banketů Comus a snaží se je usmířit čokoládou, vínem a cukrovinkami. Jeho snaha však selže, stejně jako návrh další alegorické postavy, Hry, aby se raději věnovali kartám a jiným hazardním hrám. Zdánlivě bezvýchodná situace však končí souladem – nejvyšším posláním všech zúčastněných je totiž obveselení panovníka! A tak se všechny postavy společně smějí svým pošetilým hádkám a doufají, že to samé udělá i král.

 
Le Retour des dieux sur la terre

Dílo se skládá z pěti částí a je uvedeno ouverturou a preludiem, jejichž jemné harmonie okouzlí Nymfu Seiny a přesvědčí ji o brzkém návratu bohů na zemi. Astrée potvrzuje, že jásá doslova celý svět, a spolu s Nymfou a pastýři vzdává čest králi Ludvíkovi: „Jak sladké je žít v této bohaté zemi, jak sladké je poslouchat Ludvíkovy rozkazy!“ Za zvuku majestátního preludia sestupuje z nebes Minerva a opěvuje královský pár. Apollón následovaný Génii umění se spolu s ostatními raduje ze znovu se rodících umění. Na důkaz přicházejí také Hudba s Poezií, které vzdávají úctu vládcům a věští své vlastní štěstí pod vládou tak ctnostných panovníků. Konečně za zvuku fanfár sestupuje samotná Láska a připojuje se k ostatním božstvům.