Les Plaisirs de Versailles

Královské soaré ve Versailles

Čtvrtek 05. 08. 2021 | 19.30 Kostel sv. Šimona a Judy
Dušní/U Milosrdných, Praha 1 – Staré Město
19.30–21.15
S přestávkou

Program

Marc-Antoine Charpentier (1643–1704)
Les Plaisirs de Versailles (1682)
 
François Colin de Blamont (1690–1760)
Le Retour des dieux sur la terre (1725), novodobá premiéra
 
koncertní provedení
 

Party Les Plaisirs de Versailles pocházejí z Éditions des Abbesses (realizace Fannie Vernaz). Party Le Retour des dieux sur la terre pocházejí z edice Centra barokní hudby ve Versailles (realizace Nicolas Sceaux); rekonstrukce chybějících částí: Benoît Dratwicki.

Anotace

Závěrečný koncert festivalu nechá posluchače nahlédnout do komnat snad nejznámějšího paláce na světě, pro nějž vznikal nejbohatší a nejrozmanitější hudební repertoár ze všech evropských královských sídel 17. a 18. století. Již Ludvík XIV. zahájil ve Versailles tradici pravidelných zábavných večerů pro vybrané členy nejvyšší aristokracie. Tuto hudební „pochodeň“ od krále Slunce převzala manželka Ludvíka XV. Marie Leszczyńská, načež byla napodobována nejen ve Francii, ale po celé Evropě.

 

Na koncertech pořádaných v králových či královniných salonech šlechta sledovala i tzv. divertissements, malé opery v koncertním provedení. Jak v Les Plaisirs de Versailles Marca-Antoina Charpentiera (1682), tak v Le Retour des dieux sur la terre Françoise Colina de Blamont z roku (1725) vystupuje řada alegorických postav, které spolu s mytologickými božstvy opěvují – koho jiného než – krále. Pražské provedení Blamontova díla v podání 7 sólistů a rezidenčního souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové bude novodobou premiérou a slavnostně tak završí festivalový program.

 

Projekt je součástí víceleté programové linie připravované ve spolupráci s prestižním Centrem barokní hudby ve Versailles (Centre de musique baroque de Versailles), na níž se podílí také Francouzský Institut v Praze.

 
SYNOPSE
Les Plaisirs de Versailles

Po úvodní třídílné ouvertuře vstupuje na scénu Hudba a vyzývá věčné bohy i smrtelníky, aby ctili a vychutnávali její okouzlující harmonie podobně jako „vladař s erbem lilie“. Je však přerušena Konverzací, která činí to, co je její přirozeností – mluví. To ovšem Hudba nese velmi nelibě. K jejich hašteřivé rozepři se přidává bůh banketů Comus a snaží se je usmířit čokoládou, vínem a cukrovinkami. Jeho snaha však selže, stejně jako návrh další alegorické postavy, Hry, aby se raději věnovali kartám a jiným hazardním hrám. Zdánlivě bezvýchodná situace však končí souladem – nejvyšším posláním všech zúčastněných je totiž obveselení panovníka! A tak se všechny postavy společně smějí svým pošetilým hádkám a doufají, že to samé udělá i král.

 
Le Retour des dieux sur la terre

Dílo se skládá z pěti částí a je uvedeno ouverturou a preludiem, jejichž jemné harmonie okouzlí Nymfu Seiny a přesvědčí ji o brzkém návratu bohů na zemi. Astrée potvrzuje, že jásá doslova celý svět, a spolu s Nymfou a pastýři vzdává čest králi Ludvíkovi: „Jak sladké je žít v této bohaté zemi, jak sladké je poslouchat Ludvíkovy rozkazy!“ Za zvuku majestátního preludia sestupuje z nebes Minerva a opěvuje královský pár. Apollón následovaný Génii umění se spolu s ostatními raduje ze znovu se rodících umění. Na důkaz přicházejí také Hudba s Poezií, které vzdávají úctu vládcům a věští své vlastní štěstí pod vládou tak ctnostných panovníků. Konečně za zvuku fanfár sestupuje samotná Láska a připojuje se k ostatním božstvům.

Koncertní sál

Kostel sv. Šimona a Judy

Dušní/U Milosrdných, Praha 1 – Staré Město

Zobrazit na mapě

Partneři koncertu

Ve spolupráci s Centre de musique baroque de Versailles a s laskavou podporou Francouzského institutu v Praze.

Umělci

Chantal Santon Jeffery

Chantal Santon Jeffery

soprán

Chantal Santon Jeffery si získala renomé jedné z nejlepších francouzských sopranistek současnosti. Ztvárnila řadu rolí v operách Mozarta (Donna Anna, Donna Elvíra, Fiordiligi, hraběnka Almaviva), Brittena (Guvernantka v The Turn of the Screw), Purcella (King Arthur, Dido and Aeneas), Haydna (titulní role Armidy) a Rameaua (La Gloire v Le temple de la Gloire), v operetách a upozornila na sebe rovněž jako interpretka děl současných autorů.

 

Vystupovala v prestižních koncertních síních v Evropě, Americe a Asii. K jejím četným nahrávkám patří například barokní, klasicistní a romantické francouzské opery a oratoria, ale také díla Mozarta, Martinez, Stradelly, Da Gagliana, Purcella, Johanna Christiana Bacha a dalších skladatelů.

 

Nedávno vydané nahrávky: „Brillez, astres nouveaux!“ – recitál francouzských barokních operních árií se souborem Orfeo Orchestra pod taktovkou Györgyho Vashegyiho; Offenbachova opera Maître Péronilla s Orchestre National de France pod vedením Markuse Poschnera; Monteclairova opera Jephté a Rameauova opera Dardanus, opět se souborem Orfeo Orchestra.

Marine Lafdal-Franc

Marine Lafdal-Franc

soprán

Po studiu klavíru a hudby v La Maîtrise de la Cathédrale du Puy-en-Velay absolvovala Marine Lafdal-Franc bakalářské studium muzikologie na Sorbonně. Ve studiu pokračovala v Centre de musique baroque de Versailles pod vedením Oliviera Schneebeliho.

 

Spolupracovala například se soubory, jako jsou Ensemble Correspondances (Sébastien Daucé), La Chapelle Rhénane (Benoît Haller), Les Arts Florissants (William Christie), Les Talens Lyriques (Christophe Rousset) či Cappella Mediterranea (Leonardo García Alarcón).

 

V letošní sezoně (2020/2021) vystoupí poprvé v Théâtre des Champs-Élysées, a to v Rameauově opeře Acanthe et Céphise, v níž se pod vedením Alexise Kossenka ujme role Víly a Pastýřky. Zároveň v Théâtre national de l’Opéra-Comique alternuje roli Palès v Mondonvillově opeře Titon et l’Aurore ve spolupráci se souborem Les Arts Florissants a ztvárňuje roli Neptuna v Durónově opeře Coronis ve spolupráci se souborem Le Poème Harmonique. V opeře Françoise Colina de Blamonta Le Retour des dieux sur la terre vystoupí v Praze a Helsinkách.

Anne Sophie Petit

Anne Sophie Petit

soprán

Sopranistka Anne Sophie Petit vystudovala sólový zpěv na Haute École de Musique v Lausanne. Získala ocenění „Mladý talent“ od Académie Musicale Philippe Jaroussky (2019/2020). Je laureátkou Royaumontovy nadace a v roce 2020 se umístila na 3. místě v Concours de chants v Béziers a na 1. místě v soutěži Gustava Mahlera v Ženevě (v duu s klavíristou Marcellem Vighem).

 

V posledních letech ji bylo možné slyšet v Opéra de Lausanne například jako Musette (Pucciniho La bohème) či Červenou Karkulku v Leuenbergerově Le Petit Chaperon rouge, v Rouenu (Yniold v Debussyho Pelléas et Mélisande) a v Lyonu (Oheň, Princezna a Slavík v Ravelově opeře Dítě a kouzla).

 

Několikrát účinkovala se souborem Gli Angeli Genève. V roce 2020 se zhostila role Délie a Druhé kněžky v Rameauově opeře Acanthe et Céphise pod vedením Alexise Kossenka, v roce 2021 pak role Královny noci v Kouzelné flétně na nizozemském turné s Orchestra of the Eighteenth Century.

 

Anne Sophie Petit je v sezoně 2020/2021 členkou Studia v Opéra national de Lyon.

Adriána Kalafszky

Adriána Kalafszky

soprán

Maďarská sopranistka vystudovala klasický zpěv na Liszt Academy v Budapešti a historický zpěv na Hochschule für Musik und Theater Felix Mendelssohn Bartholdy v Lipsku. Jeden semestr studovala operní zpěv pod vedením Nancy Argenty v Kanadě (Victoria, British Columbia). Absolvovala mistrovské kurzy Michaela Chance, Kati Debretzeni, Roberty Invernizzi, Marii Jonas a Jordiho Savalla.

 

V Lipsku se představila na nejvýznamnějších místních festivalech a scénách staré hudby, v Kanadě vystoupila jako sólistka na Pacific Baroque Festival či se souborem Victoria Baroque Players.

 

Pravidelně spolupracuje s dirigentem Györgym Vashegyim a jeho Purcell Choir & Orfeo Orchestra v Budapešti. S tímto orchestrem zpívala mnoho maďarských premiér a je také sólistkou na oceňované nahrávce děl skladatele F. B. Contiho.

 

V roce 2020 se podílela se na vzniku free jazzového CD nazvaného „When Down...“

 

Získala stipendium Maďarské akademie umění a Stipendium Annie Fischerové, udělovaná mladým talentovaným umělcům.

Clément Debieuvre

Clément Debieuvre

haute-contre

Clément Debieuvre (kontratenor) je absolventem studia barokního zpěvu při Centru barokní hudby ve Versailles, kde se též podílel na řadě koncertů a představení. Spolupracuje s mnoha předními francouzskými soubory a uměleckými platformami zaměřenými na barokní hudbu, mezi něž patří například: Les Arts Florissants, Le Concert Spirituel, Les Ambassadeurs, Les Surprises, Les Ombres, La Grande Écurie du Roy, Les Épopées, Ensemble Leviathan, Les Cris de Paris, Ensemble Correspondances, Pygmalion nebo Centrum barokní hudby ve Versailles.

 

V sezoně 2019–2020 v Ósace ztvárnil Pygmaliona ve stejnojmenné Rameauově opeře. V roce 2021 jej čekají Lullyho a Clérambaultova velká moteta, role Pythonisse v Charpentierově opeře David et Jonathas, operní projekt pro Maison de la radio v Paříži, opery Colina de Blamonta či provedení Monteverdiho madrigalů.

Jordan Mouaïssia

Jordan Mouaïssia

tenor

Jordan Mouaïssia studoval zpěv na Conservatoire municipal Jacques Ibert v Paříži. Během těchto let objevoval různé tenorové role v Mozartových, Debussyho, Offenbachových a Massenetových operách. Navštěvoval mistrovské kurzy Reginy Werner, Anne Le Bozec, Margreet Honig a Jocelyne Dienst. V září 2017 se stal členem pěveckého sboru při katedrále Notre-Dame v Paříži.

 

Jako interpret se podílel také na projektech soudobého umění, např. ve spolupráci s Alexem Cechettim v Paříži a s Talem Isaacem Hadadem v Opéra national de Montpellier. V roce 2019 Jordan a Tal Isaac Hadad na tuto spolupráci navázali v Pantinu a Lyonu.

 

Rovněž v roce 2019 Jordan přednesl sólový tenorový part v Matoušových pašijích, jež dirigoval Jos van Veldhoven, a představil se na scéně Opery v Bayonne v roli dona Miguela de Panatellas v Offenbachově opeře La Périchole. V roce 2020 vystoupil jako sólista v Messe de Requiem Andrého Campry pod taktovkou Sébastiena Daucého.

Thierry Cartier

Thierry Cartier

bas

Thierrymu Cartierovi se otevřel svět zpěvu a barokní hudby když se stal členem pěveckého sboru Sinfonia vedeného Michelem Lapléniem. Ve studiu pokračoval na Conservatoire de Bordeaux, kde zdokonaloval svou vokální techniku v letech 2015–2017.

 

V červnu 2017 zahájil vyšší hudební vzdělávání ve sboru Les Chantres při Centre de musique baroque de Versailles a po třech letech získal diplom v oboru hudebních studií. Tento kurz mu umožnil specializovat se na repertoár francouzské barokní hudby. Také se mu zde otevřela možnost podílet se na společných hudebních projektech sboru Les Chantres s profesionálními soubory staré hudby, jako jsou Les Talens Lyriques, Les Folies françoises, Gabrieli Consort, La Rêveuse a Les Surprises.

 

Během posledního roku v Centre de musique baroque de Versailles Thierry Cartier začal spolupracovat jako profesionální pěvec s francouzskými hudebními soubory, například s Ensemble Correspondances, Les Epopées, Marguerite Louise, Le Concert Spirituel a Les Arts Florissants.

Lenka Torgersen

Lenka Torgersen

koncertní mistr

Lenka Torgersen studovala hru na housle na plzeňské konzervatoři a na AMU ve třídě Václava Snítila. Poté se začala intenzivně věnovat hře na barokní housle, v níž se zdokonalovala na Schola Cantorum Basiliensis pod vedením Chiary Banchini.   Je stálou koncertní mistryní souboru Collegium Marianum. V letech 1999–2012 působila jako koncertní mistryně souboru Collegium 1704. Pravidelně spolupracuje s dalšími českými i zahraničními soubory, jako jsou například La Cetra Barockorchester Basel, Ensemble 415, Freitagsakademie (Bern), Ensemble Inégal ad. Jako komorní hráčka i sólistka vystupuje na významných evropských pódiích a festivalech; spolupracuje s předními osobnostmi staré hudby (například René Jacobs, Andrea Marcon, Jordi Savall či Andrew Parrott).   Jako sólistka se v roce 2010 podílela na nahrávce děl Antonína Reichenauera (s Collegiem 1704), za niž získala ocenění Diapason d’Or. V roce 2013 natočila sólové CD „Il Violino Boemo“ (Supraphon), na němž v novodobé premiéře oživila sonáty českých houslových virtuosů 18. století.
Jana Semerádová

Jana Semerádová

umělecká vedoucí

Flétnistka Jana Semerádová absolvovala Pražskou konzervatoř, Filozofickou fakultu UK v Praze a Koninklijk Conservatorium v Haagu. Je laureátkou mezinárodních soutěží v Magdeburku a Mnichově.   Jana Semerádová je uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum a dramaturgyní koncertního cyklu Barokní podvečery a MHF Letní slavnosti staré hudby. Věnuje se intenzivní badatelské činnosti v českých i zahraničních archivech a studiu barokní gestiky, deklamace a tance.   Pod jejím vedením Collegium Marianum každoročně uvádí několik novodobých premiér. Na svém kontě má řadu CD; nahrávky se souborem Collegium Marianum jsou výrazně zastoupeny v úspěšné řadě „Hudba Prahy 18. století“ u vydavatelství Supraphon, pro něž Semerádová nahrála též dvě svá profilová CD „Solo for the King“ a „Chaconne for the Princess“.   Vystupuje na významných evropských pódiích a festivalech (například Oude Muziek Utrecht, Musikfestspiele Potsdam Sanssouci, Händel-Festspiele v Halle, Pražské jaro), jako sólistka spolupracovala například s Magdalenou Koženou, Sergiem Azzolinim, Alfredem Bernardinim a Enricem Onofrim. Pravidelně účinkuje například se soubory Il Suonar Parlante, Wrocławska Orkiestra Barokowa či Orkiestra Historyczna.   V roce 2015 se habilitovala na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze a získala docenturu v oboru flétna. V roce 2019 obdržela cenu Pražské skupiny Společnosti pro vědy a umění.   V roce 2020 přinesly prestižní ceny Anděl České hudební akademie nominaci Janě Semerádové a Erichu Traxlerovi v kategorii „Klasika“ za CD „Chaconne for the Princess“.
Collegium Marianum

Collegium Marianum

barokní orchestr

Pražský soubor Collegium Marianum se od svého založení v roce 1997 věnuje provádění hudby 17. a 18. století se zvláštním zaměřením na české a ve střední Evropě působící autory. Jako jeden z mála takto profilovaných profesionálních souborů v České republice má ve svém repertoáru nejenom koncertní díla, ale pravidelně se věnuje také scénickým projektům.   Soubor působí pod uměleckým vedením flétnistky Jany Semerádové, jejíž badatelská činnost a studium barokní gestiky, deklamace a tance umožnily rozšířit umělecký profil souboru i o propojení s barokním tancem a divadlem. Jsou také předpokladem nevšedních dramaturgií souboru s řadou novodobých premiér. Soubor úzce spolupracuje s renomovanými sólisty (Hana Blažíková, Simona Houda-Šaturová, Roberta Mameli, Raffaele Pe, Chantal Santon Jeffery ad.) a realizoval projekty s významnými dirigenty či režiséry (Andrew Parrott, Rudolf Lutz, Benjamin Lazar, Jean-Denis Monory ad.). Umělecká spolupráce s Centre de musique baroque de Versailles přinesla dramaturgicky mimořádné projekty francouzské barokní hudby a tance; významná je také spolupráce s loutkovým divadelním souborem Buchty a loutky.   Collegium Marianum se těší uznání zahraniční i české odborné kritiky a pravidelně natáčí pro ČT, ČRo a zahraniční rozhlasové stanice. Vystoupení na řadě festivalů a prestižních pódií byla přijata s velkým ohlasem.   Vydavatelství Supraphon v rámci řady „Hudba Prahy 18. století“ vydalo již deset nahrávek souboru. Nahrávka „Lilium mezi trním“ se sólistkou Hanou Blažíkovou byla nominována na ceny Anděl 2022.   Collegium Marianum je rezidenčním souborem MHF Letní slavnosti staré hudby. Je nositelem ocenění za zásluhy o kvalitu a šíření české hudby udělovaného českou sekcí Mezinárodní hudební rady UNESCO.