Les Plaisirs de Versailles
Královské soaré ve Versailles
Dušní/U Milosrdných, Praha 1 – Staré Město
Umělci
-
Chantal Santon Jeffery
soprán -
Marine Lafdal-Franc
soprán -
Anne Sophie Petit
soprán -
Adriána Kalafszky
soprán -
Clément Debieuvre
haute-contrePhilène, un Berger (pastýř), un Italien (Ital) -
Jordan Mouaïssia
tenor -
Thierry Cartier
bas -
Lenka Torgersen
koncertní mistr -
Jana Semerádová
umělecká vedoucí -
Collegium Marianum
barokní orchestr
Program
Marc-Antoine Charpentier (1643–1704)
Les Plaisirs de Versailles (1682)
François Colin de Blamont (1690–1760)
Le Retour des dieux sur la terre (1725), novodobá premiéra
koncertní provedení
Party Les Plaisirs de Versailles pocházejí z Éditions des Abbesses (realizace Fannie Vernaz). Party Le Retour des dieux sur la terre pocházejí z edice Centra barokní hudby ve Versailles (realizace Nicolas Sceaux); rekonstrukce chybějících částí: Benoît Dratwicki.
Anotace
Závěrečný koncert festivalu nechá posluchače nahlédnout do komnat snad nejznámějšího paláce na světě, pro nějž vznikal nejbohatší a nejrozmanitější hudební repertoár ze všech evropských královských sídel 17. a 18. století. Již Ludvík XIV. zahájil ve Versailles tradici pravidelných zábavných večerů pro vybrané členy nejvyšší aristokracie. Tuto hudební „pochodeň“ od krále Slunce převzala manželka Ludvíka XV. Marie Leszczyńská, načež byla napodobována nejen ve Francii, ale po celé Evropě.
Na koncertech pořádaných v králových či královniných salonech šlechta sledovala i tzv. divertissements, malé opery v koncertním provedení. Jak v Les Plaisirs de Versailles Marca-Antoina Charpentiera (1682), tak v Le Retour des dieux sur la terre Françoise Colina de Blamont z roku (1725) vystupuje řada alegorických postav, které spolu s mytologickými božstvy opěvují – koho jiného než – krále. Pražské provedení Blamontova díla v podání 7 sólistů a rezidenčního souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové bude novodobou premiérou a slavnostně tak završí festivalový program.
Projekt je součástí víceleté programové linie připravované ve spolupráci s prestižním Centrem barokní hudby ve Versailles (Centre de musique baroque de Versailles), na níž se podílí také Francouzský Institut v Praze.
SYNOPSE
Les Plaisirs de Versailles
Po úvodní třídílné ouvertuře vstupuje na scénu Hudba a vyzývá věčné bohy i smrtelníky, aby ctili a vychutnávali její okouzlující harmonie podobně jako „vladař s erbem lilie“. Je však přerušena Konverzací, která činí to, co je její přirozeností – mluví. To ovšem Hudba nese velmi nelibě. K jejich hašteřivé rozepři se přidává bůh banketů Comus a snaží se je usmířit čokoládou, vínem a cukrovinkami. Jeho snaha však selže, stejně jako návrh další alegorické postavy, Hry, aby se raději věnovali kartám a jiným hazardním hrám. Zdánlivě bezvýchodná situace však končí souladem – nejvyšším posláním všech zúčastněných je totiž obveselení panovníka! A tak se všechny postavy společně smějí svým pošetilým hádkám a doufají, že to samé udělá i král.
Le Retour des dieux sur la terre
Dílo se skládá z pěti částí a je uvedeno ouverturou a preludiem, jejichž jemné harmonie okouzlí Nymfu Seiny a přesvědčí ji o brzkém návratu bohů na zemi. Astrée potvrzuje, že jásá doslova celý svět, a spolu s Nymfou a pastýři vzdává čest králi Ludvíkovi: „Jak sladké je žít v této bohaté zemi, jak sladké je poslouchat Ludvíkovy rozkazy!“ Za zvuku majestátního preludia sestupuje z nebes Minerva a opěvuje královský pár. Apollón následovaný Génii umění se spolu s ostatními raduje ze znovu se rodících umění. Na důkaz přicházejí také Hudba s Poezií, které vzdávají úctu vládcům a věští své vlastní štěstí pod vládou tak ctnostných panovníků. Konečně za zvuku fanfár sestupuje samotná Láska a připojuje se k ostatním božstvům.
Koncertní sál
Dušní/U Milosrdných, Praha 1 – Staré Město
Zobrazit na mapěPartneři koncertu
Ve spolupráci s Centre de musique baroque de Versailles a s laskavou podporou Francouzského institutu v Praze.
Umělci

Chantal Santon Jeffery
soprán
Chantal Santon Jeffery si získala renomé jedné z nejlepších francouzských sopranistek současnosti. Ztvárnila řadu rolí v operách Mozarta (Donna Anna, Donna Elvíra, Fiordiligi, hraběnka Almaviva), Brittena (Guvernantka v The Turn of the Screw), Purcella (King Arthur, Dido and Aeneas), Haydna (titulní role Armidy) a Rameaua (La Gloire v Le temple de la Gloire), v operetách a upozornila na sebe rovněž jako interpretka děl současných autorů.
Vystupovala v prestižních koncertních síních v Evropě, Americe a Asii. K jejím četným nahrávkám patří například barokní, klasicistní a romantické francouzské opery a oratoria, ale také díla Mozarta, Martinez, Stradelly, Da Gagliana, Purcella, Johanna Christiana Bacha a dalších skladatelů.
Nedávno vydané nahrávky: „Brillez, astres nouveaux!“ – recitál francouzských barokních operních árií se souborem Orfeo Orchestra pod taktovkou Györgyho Vashegyiho; Offenbachova opera Maître Péronilla s Orchestre National de France pod vedením Markuse Poschnera; Monteclairova opera Jephté a Rameauova opera Dardanus, opět se souborem Orfeo Orchestra.

Marine Lafdal-Franc
soprán
Po studiu klavíru a hudby v La Maîtrise de la Cathédrale du Puy-en-Velay absolvovala Marine Lafdal-Franc bakalářské studium muzikologie na Sorbonně. Ve studiu pokračovala v Centre de musique baroque de Versailles pod vedením Oliviera Schneebeliho.
Spolupracovala například se soubory, jako jsou Ensemble Correspondances (Sébastien Daucé), La Chapelle Rhénane (Benoît Haller), Les Arts Florissants (William Christie), Les Talens Lyriques (Christophe Rousset) či Cappella Mediterranea (Leonardo García Alarcón).
V letošní sezoně (2020/2021) vystoupí poprvé v Théâtre des Champs-Élysées, a to v Rameauově opeře Acanthe et Céphise, v níž se pod vedením Alexise Kossenka ujme role Víly a Pastýřky. Zároveň v Théâtre national de l’Opéra-Comique alternuje roli Palès v Mondonvillově opeře Titon et l’Aurore ve spolupráci se souborem Les Arts Florissants a ztvárňuje roli Neptuna v Durónově opeře Coronis ve spolupráci se souborem Le Poème Harmonique. V opeře Françoise Colina de Blamonta Le Retour des dieux sur la terre vystoupí v Praze a Helsinkách.

Anne Sophie Petit
soprán
Sopranistka Anne Sophie Petit vystudovala sólový zpěv na Haute École de Musique v Lausanne. Získala ocenění „Mladý talent“ od Académie Musicale Philippe Jaroussky (2019/2020). Je laureátkou Royaumontovy nadace a v roce 2020 se umístila na 3. místě v Concours de chants v Béziers a na 1. místě v soutěži Gustava Mahlera v Ženevě (v duu s klavíristou Marcellem Vighem).
V posledních letech ji bylo možné slyšet v Opéra de Lausanne například jako Musette (Pucciniho La bohème) či Červenou Karkulku v Leuenbergerově Le Petit Chaperon rouge, v Rouenu (Yniold v Debussyho Pelléas et Mélisande) a v Lyonu (Oheň, Princezna a Slavík v Ravelově opeře Dítě a kouzla).
Několikrát účinkovala se souborem Gli Angeli Genève. V roce 2020 se zhostila role Délie a Druhé kněžky v Rameauově opeře Acanthe et Céphise pod vedením Alexise Kossenka, v roce 2021 pak role Královny noci v Kouzelné flétně na nizozemském turné s Orchestra of the Eighteenth Century.
Anne Sophie Petit je v sezoně 2020/2021 členkou Studia v Opéra national de Lyon.

Adriána Kalafszky
soprán
Maďarská sopranistka vystudovala klasický zpěv na Liszt Academy v Budapešti a historický zpěv na Hochschule für Musik und Theater Felix Mendelssohn Bartholdy v Lipsku. Jeden semestr studovala operní zpěv pod vedením Nancy Argenty v Kanadě (Victoria, British Columbia). Absolvovala mistrovské kurzy Michaela Chance, Kati Debretzeni, Roberty Invernizzi, Marii Jonas a Jordiho Savalla.
V Lipsku se představila na nejvýznamnějších místních festivalech a scénách staré hudby, v Kanadě vystoupila jako sólistka na Pacific Baroque Festival či se souborem Victoria Baroque Players.
Pravidelně spolupracuje s dirigentem Györgym Vashegyim a jeho Purcell Choir & Orfeo Orchestra v Budapešti. S tímto orchestrem zpívala mnoho maďarských premiér a je také sólistkou na oceňované nahrávce děl skladatele F. B. Contiho.
V roce 2020 se podílela se na vzniku free jazzového CD nazvaného „When Down...“
Získala stipendium Maďarské akademie umění a Stipendium Annie Fischerové, udělovaná mladým talentovaným umělcům.

Clément Debieuvre
haute-contre
Clément Debieuvre (kontratenor) je absolventem studia barokního zpěvu při Centru barokní hudby ve Versailles, kde se též podílel na řadě koncertů a představení. Spolupracuje s mnoha předními francouzskými soubory a uměleckými platformami zaměřenými na barokní hudbu, mezi něž patří například: Les Arts Florissants, Le Concert Spirituel, Les Ambassadeurs, Les Surprises, Les Ombres, La Grande Écurie du Roy, Les Épopées, Ensemble Leviathan, Les Cris de Paris, Ensemble Correspondances, Pygmalion nebo Centrum barokní hudby ve Versailles.
V sezoně 2019–2020 v Ósace ztvárnil Pygmaliona ve stejnojmenné Rameauově opeře. V roce 2021 jej čekají Lullyho a Clérambaultova velká moteta, role Pythonisse v Charpentierově opeře David et Jonathas, operní projekt pro Maison de la radio v Paříži, opery Colina de Blamonta či provedení Monteverdiho madrigalů.

Jordan Mouaïssia
tenor
Jordan Mouaïssia studoval zpěv na Conservatoire municipal Jacques Ibert v Paříži. Během těchto let objevoval různé tenorové role v Mozartových, Debussyho, Offenbachových a Massenetových operách. Navštěvoval mistrovské kurzy Reginy Werner, Anne Le Bozec, Margreet Honig a Jocelyne Dienst. V září 2017 se stal členem pěveckého sboru při katedrále Notre-Dame v Paříži.
Jako interpret se podílel také na projektech soudobého umění, např. ve spolupráci s Alexem Cechettim v Paříži a s Talem Isaacem Hadadem v Opéra national de Montpellier. V roce 2019 Jordan a Tal Isaac Hadad na tuto spolupráci navázali v Pantinu a Lyonu.
Rovněž v roce 2019 Jordan přednesl sólový tenorový part v Matoušových pašijích, jež dirigoval Jos van Veldhoven, a představil se na scéně Opery v Bayonne v roli dona Miguela de Panatellas v Offenbachově opeře La Périchole. V roce 2020 vystoupil jako sólista v Messe de Requiem Andrého Campry pod taktovkou Sébastiena Daucého.

Thierry Cartier
bas
Thierrymu Cartierovi se otevřel svět zpěvu a barokní hudby když se stal členem pěveckého sboru Sinfonia vedeného Michelem Lapléniem. Ve studiu pokračoval na Conservatoire de Bordeaux, kde zdokonaloval svou vokální techniku v letech 2015–2017.
V červnu 2017 zahájil vyšší hudební vzdělávání ve sboru Les Chantres při Centre de musique baroque de Versailles a po třech letech získal diplom v oboru hudebních studií. Tento kurz mu umožnil specializovat se na repertoár francouzské barokní hudby. Také se mu zde otevřela možnost podílet se na společných hudebních projektech sboru Les Chantres s profesionálními soubory staré hudby, jako jsou Les Talens Lyriques, Les Folies françoises, Gabrieli Consort, La Rêveuse a Les Surprises.
Během posledního roku v Centre de musique baroque de Versailles Thierry Cartier začal spolupracovat jako profesionální pěvec s francouzskými hudebními soubory, například s Ensemble Correspondances, Les Epopées, Marguerite Louise, Le Concert Spirituel a Les Arts Florissants.

Lenka Torgersen
koncertní mistr

Jana Semerádová
umělecká vedoucí

Collegium Marianum
barokní orchestr