Les frères Francœur
Virtuozita a grácie v dílech bratří Francœurů
Jiřská 3/1, Pražský hrad, Praha 1
Program
François Francœur (1698–1787)
Gavotte pour les Muses et les Plaisirs
Air pour les guerriers
Le théâtre s’obscurcit & Le théâtre s’éclaire
Premier & Second Airs
Sonate no. 10 en sol majeur
Sonate no. 6 en sol mineur
Louis Francœur (1692–1745)
Sonate no. 6 en si mineur
Sonate no. 4 en mi mineur
Arcangelo Corelli (1653–1713)
La Follia
Joseph-Nicolas-Pancrace Royer (1703–1755)
La Marche des Scythes
Jean-Jacques-Baptiste Anet (1676–1755)
Sonate no. 11 en do mineur
Anotace
Příjmení „Francœur“ je do historie nesmazatelně zapsáno hned několika pozoruhodnými osobnostmi hudebního života. Program situovaný do Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě (z něhož je údajně nejkrásnější pohled na pražské panorama) vzdá hold především dvěma z nich: Louisovi a Françoisovi. Přestože Louisova tvorba zůstává věrná francouzskému stylu a Françoisova koketuje se stylem italským, pro hudbu obou bratrů je typická melodická hloubka, jiskřivá virtuozita a velmi nápadité polyfonní efekty. U Françoise bychom dokonce nalezli českou stopu – v roce 1723 u příležitosti korunovace Karla VI. přicestoval do Prahy.
Recitál dvou z nejslibnějších hudebníků nové generace tzv. poučené interpretace staré hudby přinese nejen virtuozitu, ale také melancholii, grácii a eleganci. Francouzský houslista Théotime Langlois de Swarte bude hrát na housle Carla Bergonziho z roku 1733, na cembalo jej doprovodí francouzsko-americký hráč Justin Taylor.
Koncertní sál
Jiřská 3/1, Pražský hrad, Praha 1
Zobrazit na mapěPartneři koncertu
Koncert se koná s laskavou podporou Francouzského institutu v Praze a ve spolupráci s House of Lobkowicz.
Umělci

Théotime Langlois de Swarte
barokní housle
Théotime Langlois de Swarte si rychle získává postavení vyhledávaného sólisty (na barokní i moderní housle), komorního hráče, protagonisty recitálů i dirigenta. Mezi významná ocenění, která obdržel, patří mimo jiné cena Diapason D’Or (2022) za nahrávku Vivaldiho, Locatelliho a Leclairových koncertů (Harmonia Mundi) a cena Ambasador (2022) od European Early Music Network.
V rámci sólových vystoupení hraje na barokní i moderní housle a na svých koncertech pravidelně uvádí všechny barokní mistry, jakož i Haydna a Mozarta. Vystupoval se soubory Les Arts Florissants, Orchestre de l’Opéra Royal, Holland Baroque, Australian Brandenburg Orchestra, Les Ombres, Orchestre National de Lorraine ad. Jeho angažmá ho přivedla na mnohá prestižní koncertní pódia po celém světě.
Théotime Langlois de Swarte studoval na pařížské konzervatoři u Michaela Hentze. V roce 2014 ještě jako student přijal nabídku Williama Christieho a stal se stálým členem souboru Les Arts Florissants. Od té doby s tímto ansámblem vystupuje jako sólista a na jaře a na podzim roku 2025 s ním absolvuje turné po Severní Americe, v jehož průběhu provede Vivaldiho Čtvero ročních dob. S Williamem Christiem de Swarte rovněž spolupracoval na recitálech, včetně nahrávky Leclairových a Senailléových sonát z roku 2021 („Generations“, Harmonia Mundi).
Jako spoluzakladatel (s cembalistou Justinem Taylorem) souboru Le Consort se de Swarte podílel na mnoha vysoce ceněných nahrávkách, které vyšly u společnosti Alpha Classics. Ansámbl hojně koncertuje po celé Evropě i v Severní Americe.
Kromě Williama Christieho de Swarte na recitálech často spolupracuje s cembalistou Justinem Taylorem a loutnistou Thomasem Dunfordem, s nímž natočil velmi ceněné album „The Mad Lover“. Další pozoruhodná nahrávka, „Proust, Le Concert Retrouvé“, byla pořízena na nově zrestaurované Davidovovy stradivárky v koncertní síni Pařížské filharmonie. Jeho poslední titul „Antonio Vivaldi: Concerti per una vita“ (Harmonia Mundi) sklidil velký ohlas a začátkem roku 2025 vyšlo Vivaldiho „Les Quatre Saisons“.
Vedle role instrumentalisty se de Swarte prosazuje i jako dirigent. V roce 2023 dirigoval v Opéra-Comique Lullyho Měšťáka šlechticem (se souborem Les Musiciens du Louvre) a Grétryho operu Zemire e Azor. V listopadu 2025 se vrátí do Opéra-Comique, kde bude dirigovat Gluckovu Ifigenii na Tauridě.
Théotime Langlois de Swarte je laureátem Nadace Banque Populaire. Hraje na housle Carla Bergonziho (1733), které mu velkoryse zapůjčil anonymní mecenáš.

Justin Taylor
cembalo
Francouzsko-americký cembalista Justin Taylor vstoupil na mezinárodní scénu v roce 2015, kdy ve svých třiadvaceti letech získal první cenu v prestižní International Musica Antiqua Competition v Bruggách. Obdržel také cenu publika, cenu Alfa a cenu fondu EUBO „Developing Trust Prize“ pro nejslibnějšího mladého evropského hudebníka. V témže roce založil s houslistkou Sophií de Bardonnèche a houslistou Théotimem Langloisem de Swarte soubor Le Consort. V roce 2017 mu Asociace profesionálních kritiků udělila cenu Hudební objev roku.
Justin Taylor vystupoval v koncertních síních a na festivalech, jako jsou Pařížská filharmonie, BOZAR v Bruselu, Théâtre des Champs-Elysées, Kolínská filharmonie, koncertní síň St Luke’s Londýnského symfonického orchestru (pro pořad Lunchtime Concert rozhlasové stanice BBC Radio 3), centrum KKL v Lucernu, Muziekcentrum De Bijloke v Gentu, L’Auditori Barcelona, Auditorio Nacional de Música v Madridu, Auditorium du Louvre v Paříži, Kongresová knihovna ve Washingtonu, D.C., Oji Hall v Tokiu, Seoul Arts Center, Festival International de Piano de La Roque d’Anthéron, Innsbrucker Festwochen der Alten Musik, Festival Radio France Occitanie Montpellier a další. Jako sólista spolupracoval také s hudebními tělesy jako Concerto Köln, Orchestre National de Lille, Orchestre National d’Île-de-France, Orchestre Royal de Chambre de Wallonie, Orchestre de Chambre de Genève, Orchestre de Picardie, Mannheimer Philharmoniker a Duisburger Philharmoniker.
Mezi jeho nejdůležitější nadcházející vystoupení patří mimo jiné turné po Severní Americe, koncerty se souborem Le Consort, vystoupení s Williamem Christiem a Jordim Savallem v Pařížské filharmonii, Vivaldiho víkend na rozhlasové stanici Radio France nebo sólový recitál na Valletta Baroque Festival na Maltě.
Justin Taylor se může pochlubit obsáhlou diskografií na labelu Alpha Classics: například CD „La Famille Rameau“ (ocenění Choc de l’année časopisu Classica, cena Exceptional časopisu Scherzo), album „La Famille Forqueray: Portrait(s)“ (ocenění Editor’s Choice časopisu Gramophone a Choc de l’année časopisu Classica) a „Continuum“ (věnované Scarlattimu a Ligetimu). Je vynikajícím interpretem na klavír i na cembalo a nahrál Mozartův klavírní koncert č. 17. V roce 2018 natočil dvojalbum pro label Deutsche Grammophon „Bach 333: Harpsichord Works“. S ansámblem Le Consort vydal čtyři alba u labelu Alpha Classics: „Venez chère ombre“ a „Royal Handel“, obě s mezzosopranistkou Evou Zaïcik, „Opus 1“ (ocenění Diapason d’Or) a „Specchio Veneziano“ s Realiho a Vivaldiho díly.
Justin Taylor se od dětství s velkým zaujetím věnoval hře na klavír i cembalo a studoval v Angers a Paříži na Conservatoire National Supérieur de Musique de Paris u Rogera Murara, Oliviera Baumonta a Blandine Rannou.