Evropa galantní
Opera André Campry
Milostná dobrodružství pod jižním sluncem
Dvořákova síň
Alšovo nábřeží 79/12, Praha 1 - Staré Město
Program
André Campra (1660–1744):
L’Europe galante (1697)
koncertní provedení opery s jevištními prvky
Prolog
Entrée I (Francie)
Entrée II (Španělsko)
Přestávka
Entrée III (Itálie)
Entrée IV (Turecko)
Předpokládaný konec koncertu ve 21:45.
Umělci
-
Chantal Santon Jeffery
soprán -
Eugénie Lefebvre (Francie)
Doris, Olimpia, Roxane -
Aaron Sheehan (USA)
Octavio, Dom Pedro -
Clément Debieuvre
haute-contrePhilène, un Berger (pastýř), un Italien (Ital) -
Philippe-Nicolas Martin
La Discorde (Svár - alegorická postava) -
Douglas Williams
Silvandre, Zulliman -
Lisandro Abadie
Dom Carlos, Le Bostagi -
Les Folies françoises
orchestr -
Patrick Cohën-Akenine
dirigent -
Collegium Marianum
barokní orchestr -
Jana Semerádová
umělecká vedoucí
Vladimír Malý – světla
Anotace
Psal se 24. říjen 1697 a ve staroslavné Pařížské opeře pozvedl své ruce dirigent večera Marin Marais, jeden z největších gambistů historie, aby zahájil premiéru opery L’Europe galante Andrého Campry. Šlo o první dílo specifického francouzského žánru opéra-ballet a Campra s ním hned dobyl barokní Evropu. Mistrně hudbou zkarikoval přelétavé Francouze, rozněžnělé Španěly, žárlivé Italy a prudké Turky. Geniálním způsobem spojil francouzskou a italskou hudbu.
A stejně tak se spojí soubor Les Folies françoises v čele s Patrickem Cohën-Akeninem a pražské Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové, aby připomněli Evropě současné, žel již negalantní, jak tanec a láska kdysi spojovaly a jak by mohly spojovat zase. Vokálních partů se ujmou skvělí pěvečtí sólisté z Francie, USA a Argentiny, v čele se sopranistkami Chantal Santon-Jeffery a Eugenie Lefebvre, tenoristou Aaronem Sheehanem, bas-barytonisty Douglasem Williamsem a Lisandrem Abadiem.
Stručný obsah
L’Europe galante sestává z prologu a čtyř „entrées“ (čili výstupů): po pastorale s názvem La France, následují komické výstupy L’Espagne a L’Italie a nakonec exotické entrée La Turquie s celou řadou orientálních postav. Prolog opery se odehrává v kovárně bohů, kde jsou právě vyráběny Amorovy šípy. Bohyně lásky Venuše přísahá postavě Sváru (La Discorde), že nejen jí, ale celému světu dokáže, jak mocná je síla lásky a jak triumfální ve všech kulturách a krajích.
Zatímco nestálí, indiskrétní a koketní Francouzi se následně dohadují o záležitostech lásky v prostředí kouzelného francouzského venkova, věrní a romantičtí Španělé zpívají rozkošné serenády pod balkony svých vyvolených. Žárliví, poněkud vychytralí a především nespoutaní Italové rozehrávají své nebezpečné milostné hry v nádherném sále přichystaném na ples. Coby typické turecké prostředí si Campra vybral atmosféru sultánova serailu, ve kterém překrásné ženy usilují o lásku svého velkorysého pána. V závěru opery nezbývá Sváru nic jiného, než uznat svoji porážku a přiznat Venuši její nekonečnou moc nad lidskými osudy a city.
Koncertní sál
Dvořákova síň
Alšovo nábřeží 79/12, Praha 1 - Staré Město
Partneři koncertu
Ve spolupráci s Centre de musique baroque de Versailles a Musikfestspiele Potsdam Sanssouci a za laskavé podpory Francouzského institutu.