Arcangelo della Musica
Revoluce v instrumentální hudbě podle Arcangela Corelliho
Domenico Scarlatti, Arcangelo Corelli, Georg Friedrich Händel,
Giovanni Bononcini, François Couperin
CECILIA CON AMICI (Holandsko)
Sayuri Yamagata – housle
Lucia Swarts – violoncello
Siebe Henstra – cembalo
Cecilia Bernardini – housle, umělecká vedoucí
Pátek 2. 8. 2013, 19.30
Pražský hrad, Rudolfova galerie, Praha 1
Koncert se konal za podpory Velvyslanectví Nizozemského království a ve spolupráci se Správou Pražského hradu.
2. srpna se v Rudolfově galerii na Pražském hradě za asistence svaté Cecílie, patronky hudby, rozšířily řady archandělů. Symbolicky se tak stalo na svátek Panny Marie Královny andělů. Vedle Michaela, Rafaela a Gabriela přibyl letošní jubilant Arcangelo Corelli (1653–1713). Kvartet hráčů, členů světoznámé Netherlands Bach Society v čele s houslistkou Cecílií Bernardini, představil vedle Corelliho instrumentálních skvostů také tvorbu jeho souputníků, kteří v pěstování triových sonát nebyli o nic menšími mistry: Lelio Colista, Georg Friedrich Händel a Giovanni Battista Bononcini… Dalším z přímluvců byl Francois Couperin. Ve slavné L´Apothéose de Corelli po tomto večeru – tedy oslavě a uctění odkazu Arcangela Corelliho – volal již dávno!
Program koncertu
Lelio Colista (1629–1680)
Sonata terza a tre in D major
Arcangelo Corelli (1653–1713)
Trio sonata in G, Op. 1 No. 9
Sonata for violin and basso continuo in D minor La Follia, Op. 5 No.12
Trio sonata in G major, Op. 2 No. 12
Georg Friedrich Händel (1685–1759)
Trio sonata in B minor, Op.2 No.1
Domenico Scarlatti (1685–1757)
Sonate 30, Fuga in g-minor, Cats Fugue
G. B. Bononcini (1670–1747)
Sonata da chiesa a due violini in a minor, Op. 6 No. 5
François Couperin (1668–1733)
Le Parnasse, ou l’apothéose de Corelli – Grande Sonade en Trio 1
Letní slavnosti staré hudby 2013
Hudební rozhledy 10/2013, Lukáš Vytlačil
Spojení přirozené muzikality a nadšení s prvotřídním technickým vybavením nenechaly nikoho v sále na pochybách o dovednostech sólistky. Italská hudba je navíc pro Cecilii Bernardini doménou. Její zvuk byl velmi živý a působil vřelým, až hřejivým dojmem, proti čemuž byl v zajímavém kontrastu zvuk houslí Sayuriho Yamagaty, který se vyznačoval nesmírnou přesností a křišťálovou čistotou.
