Akademie Versailles 2021

Flétnistka Jana Semerádová je absolventkou Pražské konzervatoře, Filozofické fakulty UK v Praze a Královské konzervatoře v Den Haagu (ve třídě Wilberta Hazelzeta). Je laureátkou mezinárodních soutěží v Magdeburku a Mnichově.

Jana Semerádová je uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum a dramaturgem koncertního cyklu Barokní podvečery a mezinárodního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Věnuje se intenzivní badatelské činnosti v českých a zahraničních archivech a studiu barokní gestiky, deklamace a tance.

Své nevšední dramaturgie nezřídka staví na propojení hudebního a dramatického umění a zasazuje je do autentického prostředí pražských barokních sálů. Pod jejím vedením Collegium Marianum každoročně uvádí několik novodobých premiér. Na svém kontě má řadu CD; nahrávky se souborem Collegium Marianum jsou výrazně zastoupené v úspěšné řadě „Hudba Prahy 18. století“ u vydavatelství Supraphon, pro něž nahrála i své profilové CD „Solo for the King“.

Jana Semerádová vystupuje na významných evropských pódiích (např. Bachfest Leipzig, Festival Utrecht Oude Muziek, Musikfestspiele Potsdam Sanssouci, Innsbrucker Festwochen, Händel-Festspiele Halle, Centre de musique baroque de Versailles, Festival de Sablé, Pražské jaro, Tage Alter Musik Regensburg, Konzerthaus ve Vídni a Berlíně, Vratislavia Cantans a Palau de Música Barcelona), jako sólistka spolupracovala s Magdalenou Koženou, Sergiem Azzolinim, Alfredem Bernardinim a Enricem Onofrim, a pravidelně účinkuje se soubory Akademie für Alte Musik Berlin, Il suonar parlante, Wrocławska Orkiestra Barokowa, Orkiestra Historyczna a Ars Antiqua Austria.

 V roce 2015 se habilitovala na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze a získala docenturu v oboru flétna.

Chantal Santon Jeffery si získala renomé jedné z nejlepších francouzských sopranistek současnosti. Pěvkyně, která se pohybuje stejně přirozeně v žánru consort song jako v lyrickém romantickém repertoáru, ztvárnila řadu operních rolí – od Mozarta (Donna Anna, Donna Elvíra, Fiordiligi, hraběnka Almaviva, Sandrina) až po současný repertoár (recenzenti jednomyslně vyzdvihli například její výkon v roli Lolo Ferrari ve stejnojmenné opeře).
 
K jejím dalším rolím patří například Guvernantka v Brittenově The Turn of the Screw v Opéra de Lille, Herminie v Camprově opeře Tancrède a Stonatrilla v Gassmannově L’opera seria. Dále se zaskvěla v Purcellových operách King Arthur a Dido and Aeneas, jako Frasquita v Bizetově Carmen v Théâtre des Champs Elysées, v roli Mélusine v Hervého operetě Les chevaliers de la table ronde, jako Altisidore v Boismortierově baletu Don Quichotte chez la Duchesse, v titulní roli Haydnovy Armidy, nebo jako La Gloire v Rameauově opeře Le temple de la Gloire v Berkeley atd.
 
Spolupracovala s mnoha významnými tělesy, jako jsou Le Concert Spirituel, Les Talens Lyriques, Orchestre National de France, Orchestre de Chambre de Paris, I Barocchisti, Les Ambassadeurs, Le Cercle de l’Harmonie, Les Siècles, Opera Fuoco, Bruselská filharmonie, Pygmalion či Hongkongská filharmonie. Nedávno absolvovala sérii vystoupení v prestižních koncertních síních v Evropě, Americe a Asii.
 
Podílela se na vysokém počtu nahrávek (více než 50 titulů), které zahrnují barokní, klasicistní a romantické francouzské opery a oratoria (některé z nich se těšily podpoře prestižních institucí, jako je Fondation Bru a Centre de musique baroque de Versailles), ale také díla Mozarta, Martineze, Stradelly, da Gagliana, Purcella, Johanna Christiana Bacha a dalších skladatelů.
 
Nedávno vydané nahrávky: „Brillez, astres nouveaux!“ – recitál árií z francouzských barokních oper se souborem Orfeo Orchestra pod taktovkou Györgyho Vashegyiho; Offenbachova opera Maître Peronilla (v „kalhotkové“ roli Alvarèse) s Orchestre National de France pod vedením Markuse Poschnera; Montéclairova opera Jephté (v roli Iphise) a Rameauova opera Dardanus (v roli Vénus), opět se souborem Orfeo Orchestra.

Lenka Torgersen studovala hru na housle na plzeňské konzervatoři a poté na AMU v Praze ve třídě Václava Snítila. Po absolutoriu v roce 1998 se začala intenzivně věnovat hře na barokní housle, v níž se v letech 1999–2003 zdokonalovala na Schole Cantorum Basiliensis pod vedením Chiary Banchini.

Lenka Torgersen je stálou koncertní mistryní souboru Collegium Marianum. V letech 1999–2012 působila jako koncertní mistryně souboru Collegium 1704. Pravidelně spolupracuje s dalšími českými i zahraničními soubory, například La Cetra Barockorchester Basel, Ensemble 415, Freitagsakademie Bern, conSequenza, Ensemble Inégal, Orchester der J. S. Bach-Stiftung St. Gallen, a další. Jako komorní hráčka i sólistka vystupuje na významných evropských pódiích a festivalech a spolupracuje s předními osobnostmi staré hudby, jako jsou Chiara Banchini, Gustav Leonhardt, René Jacobs, Andrea Marcon, Jordi Savall, Andrew Parrott a Attilio Cremonesi.

Nahrává pro renomované světové společnosti jako Harmonia Mundi, Accent, Zig-Zag Territoires a Pan Classics. Jako sólistka se v roce 2010 se souborem Collegium 1704 podílela na nahrávce instrumentálních děl Antonína Reichenauera, za niž získala ocenění Diapason d’Or. V roce 2013 natočila sólové CD s názvem „Il Violino Boemo“ pro vydavatelství Supraphon, na němž v novodobé premiéře oživila sonáty českých houslových virtuosů 18. století, např. F. Bendy, J. A. Gureckého a F. Jiránka. I tato nahrávka se setkala s nadšeným ohlasem domácí i zahraniční kritiky.

V současné době vyučuje hru na barokní housle na Hudební fakultě JAMU v Brně.

Violaine Cochard dokáže rozeznít všechny, i ty nejsubtilnější hudební polohy cembala. Výrazným rysem, který prostupuje její uměleckou průpravu, je cílevědomost a disciplína. Již jako osmiletá začala studovat u Françoise Marmin v Angers. V roce 1991 nastoupila na pařížskou konzervatoř, kde ve studiích pokračovala pod vedením Christopha Rousseta a Kennetha Gilberta. Poté následovaly postgraduální kurzy u Pierra Hantaïe. V roce 1999 získala první cenu na prestižní hudební soutěži Concours musical international de Montréal.

Umělecká dráha vyhledávané interpretky sólových i komorních děl a zakládající členky souboru Amarillis (spolu s Ophélií a Héloïse Gaillard) se velmi záhy začala rozvíjet také v rámci spolupráce s dalšími hudebníky. Vystupovala s předními osobnostmi světové hudební scény – kontratenoristou Gérardem Lesnem, gambistkou Marianne Muller a houslistkami Amandine Beyer a Stéphanie-Marie Degand. Významná je také pedagogická činnost Violaine Cochard, vyučovala na konzervatoři v Montpellieru a je pravidelně zvána k vedení mistrovských kurzů této instituce.

Kromě cembala je její vášní pěvecké umění; patří k nejžádanějším vokálním lektorům v Evropě. Své zaujetí pro vokální projev realizuje v několika předních souborech barokní hudby: Les Talens Lyriques (Christophe Rousset), Le Concert d’Astrée (Emmanuelle Haïm), La Diane Française (Stéphanie-Marie Degand) a I Gemelli (Emiliano Gonzalez Toro).

Podílela se na přibližně čtyřiceti albech vydaných u různých hudebních vydavatelství. Její sólová tvorba je zaznamenána na dvoj CD věnovaném Françoisi Couperinovi, další album se skladbami Johanna Sebastiana Bacha bylo hudební kritikou přijato obzvláště pozitivně. Se svou dlouholetou hudební partnerkou, houslistkou Stéphanie-Marie Degand, nahrála album skladeb Jacquesa Duphlyho pro cembalo a housle a také Mozartovy první sonáty. Její zatím poslední sólové album, které vyšlo v říjnu 2018 u hudebního vydavatelství La Musica, je věnováno hudební tvorbě Jacquesa Duphlyho a jeho současníků.

Hudební historik a teoretik, odborník na francouzskou operu 18. století Benoît Dratwicki je od roku 2006 uměleckým ředitelem Centra barokní hudby ve Versailles (CMBV). Státem podporovaná instituce se zaměřuje na znovuobjevování francouzské barokní hudby a její propagaci ve Francii a zejména v zahraničí. Benoît Dratwicki, který studoval také hru na violoncello a fagot na konzervatoři v Metz a poté muzikologii na pařížské Sorbonně, je autorem řady odborných publikací (např. první biografie ředitele Pařížské opery Antoina Dauvergna nebo monografie o Françoisi Colinovi de Blamontovi) a moderních edic barokních partitur. Podílel se také na přípravě novodobých premiér, nahrávek a inscenací hudebně-dramatických děl francouzského baroka.

Je vyhledávaným autorem muzikologických textů do bookletů renomovaných nahrávacích společnosti (např. soubor francouzských oper v podání souboru Concert Spirituel pro label Glossa). Pro CMBV připravuje spartace vokálních děl dochovaných v tamních archivech (např. kolekce děl Camprových, Lullyho a Remeaua). V letech 1996 až 2008 spolupracoval se souborem L’Astrée, jehož je spoluzakladatelem, a pro jehož účely pořídil úpravy řady dobových skladeb. V přepisech a spartacích pokračoval také na základě zakázek od jiných souborů (Messe pontificale Théodora Duboise pro Bruselskou filharmonii, Picciniho Atys pro Le Cercle de l’Harmonie atd.).

Od roku 2006 se podílí na tvorbě kulturního programu Centra francouzské romantické hudby Palazzetto Bru-Zane v Benátkách. V této instituci zastává roli kulturního poradce se zvláštním pověřením pro produkci operních děl.

Je pravidelným hostem kolokvií, konferencí a mezinárodních porot. Dlouhodobě se věnuje přípravě inscenací významných historických hudebních a hudebně-dramatických děl, podílí se na přípravě zásadních mezinárodních koprodukcí a uvádění méně známého francouzského dobového repertoáru ať už na koncertních pódiích, operních scénách, nebo na CD a DVD nahrávkách.