Phantasy

Vittorio Ghielmi je hráč na violu da gamba, dirigent, skladatel a vedoucí oddělení staré hudby na Universität Mozarteum Salzburg. Kritici ho pro jeho virtuozitu přirovnávají k Jaschovi Heifetzovi (Diapason); zaujal je novým přístupem k viole da gamba a k baroknímu i klasicistnímu repertoáru. Díky své odborné erudici a uměleckým zkušenostem je vyhledávaným hostujícím dirigentem orchestrů moderní i staré hudby.
 
Jako jedna z vůdčích osobností scény staré hudby od mládí koncertoval s renomovanými umělci, jako jsou Gustav Leonhardt (v duu), Cecilia Bartoli nebo András Schiff. Pravidelně vystupuje jako sólista nebo dirigent s předními orchestry, mimo jiné se Staatskapelle Berlin, Los Angeles Philharmonic v Hollywood Bowl, London Philharmonic Orchestra, Wiener Philharmoniker, Wiener Concert-Verein, nebo špičkovými barokními soubory jako Il Giardino Armonico, Freiburger Barockorchester či Akademie für Alte Musik Berlin. Byl asistentem Riccarda Mutiho na Salzburger Festspiele. Od mládí hraje v duu s loutnistou Lucou Piancou nebo se svým bratrem Lorenzem Ghielmim.
 
Soubor Il Suonar Parlante, který Ghielmi založil v roce 2007 s argentinskou zpěvačkou Gracielou Gibelli, zaujímá neotřelý postoj k repertoáru staré hudby, věnuje se i tvorbě nových projektů a vystupuje s významnými jazzovými hudebníky či interprety klasické hudby. S hollywoodským režisérem Marcem Reshovskym Vittorio Ghielmi v roce 2007 spolupracoval na představení, jehož stěžejním tématem byl Buxtehudeho kantátový cyklus Membra Jesu nostri. Působil jako rezidenční umělec na mnoha evropských festivalech a v roce 2018 dirigoval Rameauův Pygmalion v Drottningholms Slottsteater (Stockholm) ve spolupráci s režisérem a tanečníkem Saburem Tešigawarou (skupinou KARAS). Následovalo provedení Händelovy opery Apollo and Daphne pro Händel-Festspiele v Halle v roce 2019, Scarlattiho Griselda v Ruiny Teatru Victoria v Glivicích s Tomaszem Cyzem (2025), Scarlattiho La Giuditta v Accademia Musicale Chigiana v Sieně v režii Florentine Klepper (2025) atd.
 
V roce 2023 Vittorio Ghielmi zahájil sólovým recitálem dosud největší výstavu o digitálním umění v Německu (Lipsko, „Dimensions“). Publikoval mnohé studie a edice (Minkoff, Fuzeau, Libroforte aj.) a je autorem celosvětově známé metodiky hry na violu da gamba (Ut Orpheus). Nová kniha Decoding Marin Marais, která vznikla ve spolupráci s Christophem Urbanetzem, vyšla v roce 2025 v nakladatelství Libroforte. Vedl mistrovské kurzy na mnoha univerzitách a středních školách (Accademia Musicale Chigiana v Sieně, Juilliard School v New Yorku, Conservatoire royal de Bruxelles, Royal College of Music v Londýně). Za odbornou práci v oblasti hudebních tradic starších stylových období mu byla udělena například cena Erwina Bodkyho (1997) a ECHO Klassik 2015. Ghielmiho spolupráce s interprety klasické hudby je zdokumentována ve filmu The Heart of Sound – A Musical Journey with Vittorio Ghielmi. V poslední době vydal dvě hudební alba: „Gypsy Baroque“ (2018) a „Le secret de Monsieur Marais“ (2020) pro label Alpha Classic.

Réka Nagy je maďarská hráčka na violu da gamba a barokní violoncello. V současné době dokončuje magisterské studium na Universität Mozarteum Salzburg pod vedením Vittoria Ghielmiho a Marca Testoriho. Než se začala specializovat na starou hudbu, vystudovala hru na violoncello a hudební výchovu na Hudební akademii Ference Liszta v Budapešti.
 
Réka Nagy již řadu let působí v Orfeo Orchestra jako sólová interpretka na violu da gamba i jako členka sekce bassa continua. S tímto tělesem a ve spolupráci s Centre de musique baroque de Versailles se podílela na vzniku několika nahrávek francouzských barokních oper. Se soubory staré hudby vystupovala po celé Evropě, mimo jiné s I Barocchisti, Concerto Spiralis, Collegium Marianum, BachWerkVokal Salzburg a Budapest Bach Consort, a jako sólistka koncertovala kromě již zmíněného Orfeo Orchestra také se Savaria Baroque Orchestra.
 
Inspiraci čerpala na mistrovských kurzech u významných hudebníků, jako jsou Bruno Cocset, Balázs Máté, Christoph Urbanetz, Enrico Onofri, Lucile Boulanger, Mónika Tóth a François Lazarevitch.
 
Důležitou součástí její práce je také pedagogická činnost. Dvakrát vedla kurzy hry na violu da gamba a kurzy komorní hry na Crescendo Summer Institute. Od léta roku 2023 je lektorkou mistrovských kurzů bassa continua pro smyčce na Dnech staré hudby ve Vácu.

Vídeňský gambista Christoph Urbanetz kolem sebe šíří radost ze hry, zaměřuje se na inovativní interpretaci a nové způsoby hudebního projevu a z jeho hudby vyzařuje svěží rytmus a energie. Získal doktorát na Universität Mozarteum Salzburg a je odborníkem na téměř neznámý sborník interpretačních pokynů Marina Maraise. V současné době vyučuje hru na violu da gamba na hudebních univerzitách ve Vídni a Štýrském Hradci, na Anton Bruckner Privatuniversität v Linci a na Hudební akademii Krzysztofa Pendereckého v Krakově.
 
Christoph Urbanetz vystupoval jako sólista i komorní hráč v předních evropských koncertních síních, jako jsou Musikverein a Konzerthaus ve Vídni, Tonhalle v Curychu, Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě, a na významných festivalech staré hudby, například na Salzburger Festspiele, Resonanzen ve Vídni, Oude Muziek Utrecht, Innsbrucker Festwochen der Alten Musik, Schleswig-Holstein Musik Festival, Ludwigsburger Schlossfestspiele, Händel Festspiele v Halle nebo London Handel Festival.
 
Urbanetz koncertuje s renomovanými hudebníky po celé Evropě. K vrcholům jeho kariéry patří vystoupení s Concentus Musicus Wien (Nikolaus Harnoncourt), Il Giardino Armonico (Giovanni Antonini), Clemencic Consort (René Clemencic), Orchester Wiener Akademie (Martin Haselböck), Sächsische Staatskapelle Dresden (Reinhard Goebel), Il Suonar Parlante (Vittorio Ghielmi), Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia (Antonio Pappano) a La Cetra (Jordi Savall).
 
Christoph Urbanetz absolvoval studia na univerzitách v Basileji, Salcburku a Paříži a stal se laureátem mnoha soutěží, například Internationaler Viola da gamba Wettbewerb Bach-Abel v Köthenu (2006 a 2009), soutěže v Seville (2007), Internationaler H. I. F. Biber Wettbewerb v Sankt Florianu a Mezinárodní soutěže Johanna Heinricha Schmelzera v Melku. Zúčastnil se několika mistrovských kurzů s Jordim Savallem.
 
Nahrál řadu CD, včetně sólového alba „The Forqueray Family“, které vyšlo u labelu Brilliant Classics. Spolu s Vittoriem Ghielmim se podílel na vydání publikace Decoding Marin Marais, která otevírá nové pohledy na estetiku francouzské barokní hudby.

Marius Malanetchi je moldavsko-rumunský gambista, violoncellista a skladatel specializující se na starou hudbu a její historicky poučenou interpretaci.
 
Po studiu violoncella a skladby v Moldavsku a na Conservatoire de Strasbourg absolvoval bakalářský a magisterský obor na Universität Mozarteum Salzburg, kde studoval hru na violoncello pod vedením Giovanniho Gnocchiho a barokní violoncello u Marca Testoriho. Následovalo druhé magisterské studium hry na violu da gamba na Universität für Musik und darstellende Kunst Wien u Christopha Urbanetze. Současně s instrumentální specializací dokončil také magisterský obor skladby u Olgy Neuwirth a Klause Langa.
 
Malanetchi dělí svůj čas mezi komponování a interpretaci, věnuje se modernímu i baroknímu violoncellu a viole da gamba. Na mezinárodní scéně koncertuje se soubory jako Bach Consort Wien, Talenti Vulcanici, Ensemble 1700, Ensemble 1756, Musica Ricercata a Baltic Sea Philharmonic. Vystupoval na významných festivalech a v předních koncertních síních po celé Evropě i mimo ni.
 
V Malanetchiho skladatelské tvorbě je patrné hluboké zaujetí instrumentální praxí. Skladba Couleurs du vent, zkomponovaná na zakázku Radia France, měla premiéru v Paříži v roce 2025 s Orchestre Philharmonique de Radio France pod vedením Matthiase Pintschera. Jeho hudbu mají v repertoáru také soubory Platypus Ensemble, The Van Swietens, Ars Poetica a Lux Brumalis.
 
Umělecký profil Mariuse Malanetchiho představuje spojení hudebního výzkumu, historicky poučené interpretace a moderních kompozičních postupů, což propůjčuje jeho projevu jedinečný charakter, který propojuje styly a epochy prostřednictvím všestranného přístupu k hudbě.